Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA

Každoroční počet plánovaných domácích porodů není naštěstí velký. Mediální pozornost věnovaná tomuto tématu se tak zdá být nepřiměřená. O to více je zarážející, že vyznění této mediální pozornosti většinou straní rozhodnutí matky rodit doma a i těm, kteří ji v této riskantní praktice podpořili. Argumentuje se různě: porod je přirozený děj a není třeba jej medicinalizovat, domácí porod přináší matce uspokojení z nenarušeného naplnění údělu mateřství, existují doklady (?) o bezpečnosti takového postupu, domácí porod je v řadě rozvinutých zemí samozřejmostí a samotný porod v porodnici také nese riziko komplikací. O všech těchto – a jistě i mnohých dalších – argumentech by mohla být vedena kvalifikovaná a nepředpojatá diskuze, která by pravděpodobně jejich zdánlivou jednoznačnost zpochybnila.

Stejně tak by bylo možné se zamyslit nad motivací některých lidskoprávních aktivistek a některých – jedná se o výraznou minoritu – porodních asistentek. Celý profesní život jsem strávil na půdě oboru Anesteziologie a intenzívní medicína a můj pohled bude jistě oborově ovlivněn. To ale nebrání, abych na téma neměl silný názor a věřím, že v naší odborné komunitě je jednoznačně dominující. Plně respektuji rozhodnutí matky rodit doma, považuji ho však za nezodpovědné a zbytečné riskování. Riskuje nejen matka, ale riziko přenáší i na své dítě, které má chránit a přát mu to nejlepší. V průběhu porodu mohou nastat komplikace ohrožující plod i matku – vzácně, ale mohou. Tyto komplikace se často odehrají náhle, nepředvídaně, mohou znamenat bezprostřední ohrožení na životě a jsou poznamenány rizikem komplikací dalších, nezřídka celoživotních – to platí zejména pro narozené dítě. Úspěšné zvládnutí takových kritických stavů vyžaduje vždy plné nasazení lékařů, porodních asistentek i ostatního zdravotního personálu, stejně jako dostupnost rozsáhlého materiálového vybavení i dalších zdrojů. To v prostředí mimo zdravotnická zařízení dostupné není, rozhodně ne včas.

Kolemporodní komplikace nejen bezprostředně ohrozí život či zdraví matky i dítěte, jejich dlouhodobý dopad může znamenat i dlouhou či trvalou ekonomickou zátěž systému péče o zdraví. O dopadu na rodinu a další život matky netřeba mluvit. Myslím, že péče o těhotné je v tuzemsku na vynikající úrovni, naše porodnictví, neonatologie a perinatologie jsou skvělé. Není zodpovědné toto zahazovat či se toho zříkat. Snaha porodníků, porodních asistentek i ostatních zdravotníků vyjít rodičkám na příslušných odděleních zdravotnických zařízení maximálně vstříc a učinit z porodu dítěte jednoznačně pozitívní zkušenost je zjevná. Pokud snad tomu všude tak není, je to prostor pro zlepšení. Zázemí porodnice by však mělo být jistotou, pojistkou pro chvíle skutečné nouze a nebezpečí. Přijmeme-li princip standardů ve zdravotnictví, tedy toho, na co je z prostředků veřejného zdravotního pojištění apriorní nárok, pak by – podle mého názoru – to měl být jen porod v řádně akreditovaném zdravotnickém zařízení, splňujícím příslušné personální i materiálové standardy.

 

Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CS., MBA

předseda výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny
emer. přednosta KARIM 2. LF UK ve FN Motol
vedoucí KAIM IPVZ Praha
děkan FZS TU v Liberci