prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.

Jsou v České republice podmínky pro plánované porody doma ?  

prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.

Vést fyziologické porody v domácím prostředí je předmětem kontroverzní diskuse. Zastánci dokazují, že porod v domácnosti umožňuje ženě větší pohodlí (o čemž není  pochybností). Odpůrci naopak zdůrazňují, že transport ženy v případě akutního ohrožení ženy i plodu může vést k prodlení a ke komplikacím. Sledování životních funkcí plodu během porodu doma není adekvátní, což může vést k hypoxii plodu, která může mít pro narozeného jedince trvalé následky. Kde jsou hlavní důvody k tomu, že v některých zemích Evropy uplatňují porody doma a v jiných v porodnických ústavech? Závisí to na historii a tradicích, společenské atmosféře, edukaci žen a na podmínkách pro porody v domácnosti. Ve dvacátém století ještě do konce 2. světové války především ve venkovských oblastech byla velká část porodů u nás vedena doma. Teprve po válce a znárodnění zdravotnictví, byly prakticky všechny porody převedeny do ústavů.

Jaký byl vývoj porodnictví v některých zemích Evropy ve 2. polovině 20.století?

Holandsko se zcela vymyká svým zaměřením ostatním zemím Evropy. Zde nebyl přerušen trend domácích porodů po staletí zde provozovaný, ale naopak tento postup byl dále propracován. Byly zavedeny 4 stupně péče a vymezeny porody, podle rizika, které vedou porodní asistentky a které vedou lékaři. V současnosti v Holandsku počet domácích porodů klesá, a postupně narůstá počet porodů ústavních. Do určité míry je toto ovlivněno i pojišťovnami, které při ústavním porodu vyžadují  změnu připojištění či doplatek za poskytnutou péči.. Novorozenecká (perinatální) úmrtnost je vyšší než v České republice, ale je stále na dobré úrovni kolem 6,0 promile. Německo je nám svoji porodnickou školou nejblíže. V  Německu se začínají uplatňovat domácí porody až v 90. letech minulého století. V současnosti využívá této možnosti  asi 5-10 % žen. Počet transferů v průběhu porodu do ústavu je 11- 20%. V této skupině je 3 x vyšší novorozenecká (perinatální) úmrtnost a vyšší operativa, tzn. vyšší počet císařských řezů nebo klešťových porodů. Celostátní perinatální úmrtnost novorozenců v Německu je rovněž na dobré úrovni kolem 5-6 promile. Německá gynekologicko-porodnická společnost nedoporučuje porody v domácnosti. V současnosti je v Německu řada soudních sporů mezi porodními asistentkami a lékaři. Porodní asistentka tvrdí, že v začátku komplikací odeslala rodičku do nemocnice včas. Objektivní rozbor případu však svědčí o opaku, neboť porodní asistentka sice ovládá svoji profesi, ale nemá tolik zkušeností, aby odhadla blížící se komplikaci jako lékař s uceleným lékařským vzděláním. Toto zjištění nechť je mementem pro nás, pokud budeme o porodech v domácnosti uvažovat.

Naše ženy v převážné většině o porodech doma neuvažují, mají z nich obavu a především nemají žádné informace a srovnání, co se týká event. komplikací a rizik. Brání se rovněž předčasnému propuštění z porodnice. Neuvažují ani o tzv. „ambulantních porodech“, t. j. propuštění rodičky druhý den s následnou finančně hrazenou domácí péčí. Toto by bylo řešení pro řadu žen s fyziologickými porody a zejména pro vícerodičky. Domníváme se, že naše rodičky v současnosti spíše upřednostňují „pohodlí v porodnici“ , myšleno péči poskytovanou jim a novorozenci ženskými a dětskými sestrami. Mají také obavu, že při předčasném propuštění z porodnice by péči o novorozence nezvládly.

Dosud prezentované skutečnosti, příliš nesvědčí o tom, že zavedení porodů v domácnosti v  České republice by bylo snadnou záležitostí. Několik plánovaných porodů odvedených porodními asistentkami v nedávné době v domácnosti, bylo v několika případech doprovázeno vážnými komplikacemi, které se dokonce projednávaly na MZ ČR. Všechny komplikace zde vzniklé byly spojeny s vedením porodů „po domácku“ a ne na současné úrovni vědy. Chyběla celostátně používaná dokumentace. Plod během porodu nebyl sledován  monitorem, ale pouze ozvy plodu byly poslouchány stetoskopem nebo Doptonem. Tyto metody nejsou schopny diagnostikovat zavčas hrozící hypoxii plodu. Rovněž porodní asistentky neměly k dispozici převozové sanitní vozy vybavené přístrojovou technikou a medikamenty k poskytnutí okamžité odborné péče. Převážely rodičku s komplikací svými osobními vozidly. Nebyla tedy splněna podmínka České gynekologicko-porodnické společnosti, aby závažná komplikace byla u rodičky řešena v porodnici s operační pohotovostí do 15 minut. Nedodržení těchto doporučení v případě vážných komplikací  je ve většině případů řešena policií ČR a dotyčná osoba, která takto vede domácí porod, se vystavuje trestnímu stíhání.

Existuje nějaký kompromis mezi plánovanými porody v domácnosti a porody ústavními?

Lze jej nalézt ve Skandinávii. Zde organizují tzv „rodinné porody“ ve „family rooms“. Tyto tzv. jednodenní porodnice, kde se odehrávají rodinné porody jsou umístěny v bezprostřední blízkosti porodních sálů státní porodnice a kam je možno rodičku při komplikacích převést v minimálním čase, cca 10 min. k nutnému zákroku. Rovněž lékař je k dispozici prakticky okamžitě. Po zhodnocení všech okolností nejsou t.č. v České republice ani podmínky  a ani společenská atmosféra  připraveny pro porody v domácnosti. Jejich rychlé zavedení by vedlo k chaosu a velkým komplikacím. Časné propouštění nedělky i novorozence po porodu je ekonomickou nutností, která by měla být řešena co nejdříve. Je třeba v České republice změnit legislativu a vytvořit podmínky pro „home care“ , domácí návštěvní službu porodních asistentek, dětských sester, porodníků a dětských lékařů.

 

Prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika
1.LF UK a VFN v Praze Praha

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*